Brno, 22. června 2011 (MEDIAFAX) - Nejvyšší soud v Brně ve středu zrušil 38 let staré tresty vězení literátům Eugenu Brikciusovi, Jiřímu Daníčkovi, Ivanu Martinu Jirousovi a Jaroslavu Kořánovi. Ty potrestala komunistická justice za to, že v roce 1973 v hospodě opilí zpívali protiruské písničky a urazili majora Státní bezpečnosti.

Senát Nejvyššího soudu vedený Františkem Hrabcem navíc všechny čtyři muže zprostil obžaloby. Nejvyšší soud se tak ztotožnil se stížností pro porušení zákona, kterou ve prospěch literátů podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Podle mluvčí NS Dany Haisové rozhodl soud zároveň o zproštění viny u všech obžalovaných. Proces se proto nebude vracet zpátky k projednání pražskému soudu. "Společenská nebezpečnost skutků, které všichni čtyři spáchali, je vzhledem k odstupu osmatřiceti let nepatrná," zdůraznila mluvčí.

Komunistická justice vyměřila básníkům a překladatelům nepodmíněné tresty vězení za výtržnictví. Ani jeden ze čtveřice mužů nebyl za svůj zpěv v Trojické restauraci v Praze do teď rehabilitován.

Senát Nejvyššího soudu vedl soudce František Hrabec. Konstatoval, že spis se k případu nedochoval. "Spis z procesu k dispozici nebyl, zničily jej v archívu záplavy. Nečitelný je rozsudek, k dispozici je pouze takzvaný dozorový spis. Jsou v něm koncentrována jen rozhodnutí, nejsou ale k dispozici výpovědi odsouzených mužů ani jejich obhajoba," řekl Hrabec.

Literáti se k soudu nedostavili. Jirousovi se obsílku nepodařilo doručit. "Já jsem se to dozvěděl dneska z novin, jinak bych o tom ani nevěděl," řekl Mediafaxu Jirous. Dodal, že ani netušil, že řízení probíhá, a na informaci, že stížnost podal ministr spravedlnosti, reagoval překvapeně. Žádné zadostiučinění mu prý rozsudek nepřinese. "No, tak po těch více než třiceti letech je to zejména pozoruhodná záležitost," dodal.

Pražský soud původně uznal literáty vinnými, že 28. července 1973 v Trojické restauraci v Nábřežní ulici ve výčepu "v podnapilém stavu vykřikovali a zpívali písně urážející ruský lid". "Do sokolské písně vsunuli slova, která urážela ruský národ. Řvali ji natolik hlasitě, že je bylo slyšet až na ulici," citoval předseda senátu Hrabec z dochovaného spisu. Kořán pak navíc vynadal Karlu Holubovi do komunistů. "Bolševiku plešatý, dej nám píku, my tě píchnem do pupíku," veršoval Kořán.

Vedoucí restaurace potvrdil, že v lokále bylo asi padesát lidí - v procesu pak svědčil proti literátům - jejich opilý zpěv prý ostatní lidi v hospodě pobuřoval. Policejní rozbory krve odsouzených mužů pak potvrdily, že všem odsouzeným kolovalo v žilách mezi 1,8 až 1,9 promile alkoholu.

Pražský obvodní soud pak poslal muže do vězení za výtržnictví. Jejich počínání zároveň označil za společensky mimořádně nebezpečné. Pozdějšího prvního polistopadového primátora Prahy Kořána odsoudil na 18 měsíců vězení, básníka Jirouse a překladatele Brikciuse na 14 měsíců a spisovatele Daníčka na 13 měsíců. Jirouse a Daníčka pak soud navíc nechal léčit na uzavřeném pavilonu psychiatrie. Odvolací městský soud pak umělcům tresty snížil - Kořán strávil ve vězení rok, Jirous deset měsíců a Brikcius s Daníčkem po osmi měsících.

Nejvyšší soud konstatoval, že nebylo možné případ komplexně přezkoumat kvůli nedochovanému spisu. Musel přitom vycházet z citací, které se dochovaly v dozorovém spisu. "Pozměněný text sokolské písně nebyl namířen proti ruskému národu, ale z frustrace z okupace Rudou armádou, jejíž páté výročí se blížilo. Odsouzení neprojevili proto úmysl hanobit ruský národ jako takový, ale v jejich počínání se odrazil svérázný nesouhlas s okupací Prahy sovětskými vojsky. Hanobení národa se však nedopustili," konstatoval Hrabec.

Jednání všech čtyř mužů tehdejší soudy posuzovaly v období vrcholící normalizace. "Jejich postih byl proto neadekvátní," konstatoval Nejvyšší soud.