Brno, 31. ledna 2012 (MEDIAFAX) - Kamčatská medvědice z brněnské zoo přivedla na svět mláďata. Zatím není jasné, zda v porodním boxu jsou jedno nebo dvě medvíďata, ale chovatelé se na základě záznamu z kamer přiklánějí k tomu, že mláďata jsou dvě, řekla v úterý mluvčí zoologické zahrady Lucie Kapounová. Medvědice porodila v pondělí v podvečerních hodinách, chovatelé to podle Kapounové zaznamenali díky obrazu přenášenému speciálním kamerovým systémem, ale hlavně kvůli zvuku, který je pro ně stěžejní. Díky přenosu tak slyšeli zvuky mláděte a mohli tak rozpoznat, zda je životaschopné.
"Medvědice si mláďata drží pevně u sebe a kamerou tak nejsou zcela viditelná, poslechově se však ozývají medvíďata dvě. Zda tomu tak opravdu je, ukážou následující hodiny," řekla Kapounová. Ve volné přírodě medvědice rodí jedno až tři mláďata. Prvních čtyřiadvacet hodin života medvíďat je přitom vždy kritických. Mláďata se musí co nejdříve po porodu napít mateřského mléka, takzvané colostry a díky tomu mohou získat obranyschopnost. V následujících týdnech se mláďata živí mateřským mlékem a jsou v neustálém kontaktu s matkou. Medvědice v tuto dobu nepřijímá potravu a žije jen ze svých zásob. Zhruba po 12 týdnech pak mladé vyvádí z brlohu ven.
V případě, že vše bude probíhat dobře, budou moci medvědici Kamčatku sledovat lidé prostřednictvím web kamery na internetových stránkách brněnské zoo. Osmnáctiletí medvědi kamčatští Jelizar a Kamčatka jsou zkušenými rodiči, společně měli pět mláďat, z toho tři vypustili chovatelé do volné přírody. Jelizar a Kamčatka jsou shodou okolností i nejatraktivnějšími přírůstky brněnské zoo za rok 2010. Pár medvědů kamčatských, které žádná jiná tuzemská zahrada nechová, se v Brně nastěhoval do moderního výběhu v expozici Beringie. Do jihomoravské metropole medvědi přicestovali ze zoo v ruském Rostovu na Donu.
Osud Jelizara i Kamčatky podle brněnských ošetřovatelů kopíruje životní příběh mnohých dalších kamčatských medvíďat. Do rostovské zoo, kde v betonovém, nepříliš útulném prostoru za mřížemi prožili svůj dosavadní život, se oba dostali jako osiřelá medvíďata. "V Brně si pak rychle zvykli na nový, moderní výběh a návštěvníci je mohou vídat, jak si umějí překrásného zalesněného prostoru s jezírkem užít," řekla Kapounová.
Tmavě hnědý kamčatský medvěd je největší suchozemská šelma žijící na území Evropy a Asie. V kohoutku samci měří až 135 centimetrů, když se však postaví na zadní, jejich výška se pohybuje mezi třemi až čtyřmi metry. Samice váží kolem čtyř set kilogramů, u samců je rozpětí váhy mezi 650 až 700 kilogramy, obzvláště mohutné kusy ale mohou vážit i tunu. I kvůli tomu nemá medvěd kamčatský žádného přirozeného nepřítele, kromě člověka.
Vyhledávanou kořistí jsou zejména pro pytláky na Kamčatce a přilehlých ostrovech. Každoročně tam proto také ochránci zvířat najdou několik opuštěných mláďat. V některých případech se o své potomky nepostaraly samice proto, že se samy staly obětí některého agresivního medvěda, mnohdy však spíš proto, že se staly obětí pytláků. Tato mláďata pak často končí v zoologických zahradách.
Kamčatský medvěd je samotář, ve volné přírodě se dožívá zhruba dvaceti až třiceti let, v zajetí může žít i déle. Samice jsou březí 180 až 266 dnů, rodí jedno až tři mláďata. Navzdory své těžké váze rád plave a dokáže vyvinout i poměrně velikou rychlost na souši, kde může běžet až 45 kilometrů v hodině.
