Brno, 16. února 2012 – Do Brna ve čtvrtek 23. února zavítají středoevropští kosmonuati, včetně Vladimíra Remka. Důvodů k návštěvě přitom mají hned několik. Navštíví unikátní workshop „Jaderná energie a vesmír“ na brněnské Hvězdárně, setkají se s veřejností v Knihovně Jiřího Mahena a ve večerních hodinách položí za účasti významných osobností brněnského veřejného života na Hvězdárně a planetáriu Brno základní kámen digitálního planetária.

„Jaderná energie je velmi důležitá pro lety většiny kosmických sond za dráhou planety Mars,“ zdůvodňuje náplň workshopu ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Nejde však jenom o to, že vyvážíme naše jaderná zařízení do vesmíru. V kosmickém prostoru také probíhá celá řada jevů, které naopak mohou být inspirací pro nás pozemšťany.“ Workshop Jaderná energie a vesmír proběhne 23. února od 9.00 do 12.00 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Části jednání workshopu se budou účastnit i středoevropští kosmonauti. Více informací o programu najdete na oficiálních stránkách Hvězdárny a planetária Brno. Registrovaní účastníci mají vstup na akci zdarma. 

Středoevropští kosmonauti se tentýž den setkají s primátorem statutárního města Brna Romanem Onderkou a hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem. Veřejnost se s kosmonauty může potkat také v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná. Od 15.30 do 16.45 se zde uskuteční krátká diskuze s veřejností spojená s autogramiádou. Ve večerních hodinách položí kosmonauti za účasti významných osobností brněnského veřejného života na Hvězdárně a planetárium Brno základní kámen digitálního planetária.

Digitárium umožní „létat“ vesmírem

Součástí Hvězdárny a planetária Brno se od roku 2013 stane tzv. Přírodovědné digitárium, disponující jedinečným audiovizuálním nástrojem pro popularizaci a medializaci přírodních věd. Nejvýznamnější změnou bude nový digitální projekční systém a projekční polokulovitá plocha o průměru cca 17 metrů vestavěná do stávající kopule planetária. Jedinečné zařízení umožní „létat“ vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiných vědeckých vizualizací (planeta Země, lidský mozek apod.). V repertoáru návštěvnického centra budou pořady věnované pohledu na vesmír v detailech i vcelku, nezapomene se však ani na nejmenší diváky a pro ně určené pohádkové příběhy s odborným nábojem. Nabízet se budou i pořady pro náročné, u nichž každý návštěvník nemusí nutně porozumět všemu až do posledního detailu. Poznání svých hranic vědomostí bude ostatně také dů ležitý prvek. Projekt Přírodovědné digitárium podpořilo dotací ve výši 49,9 milionu Kč Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, popularizace, propagace a medializace vědy a techniky.

Profily kosmonautů:

Sigmund Jähn

Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chuti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek

Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski

Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno