Brno, 7. března 2012 (MEDIAFAX) - Postavení žen v české společnosti se co do rovnosti příležitostí pohlaví mírně zlepšuje. Vyplývá to z aktuálního žebříčku takzvaného indexu genderové spravedlnosti, který v předvečer Mezinárodního dne žen vydala mezinárodní organizace Social Watch. O výsledku studie informovala ve středu Kristýna Pešáková z brněnského občanského sdružení Nesehnnutí, které je členem Social Watch. Aktuální index genderové spravedlnosti (IGS) pro Českou republiku dosahuje hodnoty 73 bodů, což je evropský průměr. Stejnou hodnotu dosáhlo například Slovensko nebo Maďarsko, mimo Evropu pak například Botswana, Kyrgyzstán a Paraguay.
"Index genderové spravedlnosti porovnává relativní postavení žen v oblastech vzdělání, socioekonomických podmínek i podílu na moci ve 154 zemích světa. I když se Česko pohybuje v evropském průměru, s hodnotou indexu 73 bodů dosahuje podobné úrovně jako Botswana, Kyrgyzstán nebo Mongolsko," komentovala výsledky zkoumání Pešáková.
Jen o jeden bod vyšší index naž ČR má Rakousko, Polsko (76) a Německo (80) jsou například v prosazování politiky rovnosti pohlaví již o hodně napřed. Česká republika ovšem daleko zaostává v evropském měřítku například za Španělskem (81) či pobaltskými státy, Francií a Portugalskem (všechny 77).
Tradičně nejvyšších hodnost indexu genderové spravedlnosti dosahují skandinávské země – Norsko (89), Finsko (88), Island, Švédsko (oba 87) a Dánsko (84). Porovnání výsledků podle Pešákové zároveň ukazuje, že zlepšování postavení žen ve společnosti přímo nesouvisí s ekonomickým vývojem v konkrétní zemi.
Index genderové spravedlnosti České republiky zaznamenal v porovnání s rokem 2009, kdy dosáhl pouze 68 bodů, drobný nárůst. I přesto dosahuje nejvyšší možné stobodové hodnoty pouze v oblasti vzdělávání. Neuspokojivá situace zůstává podle studie Social Watch jak v oblasti socioekonomické spravedlnosti (74 bodů), tak v oblasti podílu žen na moci a rozhodování (46). Mírný nárůst hodnoty indikátoru v oblasti podílu žen na moci a rozhodování v porovnání s rokem 2009 lze podle Marcely Adamusové z organizace Fórum 50 % vysvětlit vyšším počtem žen v parlamentu.
"Toho bylo ale dosaženo ad hoc pomocí preferenčních hlasů samotných voliček a voličů, nikoli změnou dlouhodobého postoje hlavních politických stran v Česku k otázce vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politickém rozhodování. Účast žen na rozhodování v politice i ekonomice v České republice je stále nízká," tvrdí Adamusová. Celková hodnota indikátoru se zvedla také díky mírnému zlepšení v oblasti socioekonomického postavení žen v porovnání s muži. V důsledku ekonomické krize se ovšem podle feministek zhoršilo socioekonomické postavení některých skupin obyvatelstva, celkové skóre podle nich tak svědčí spíše o "snížení mezery mezi muži a ženami v důsledku zhoršení situace mužů".
Sledování vývoje v oblasti postavení žen je jednou z klíčových aktivit koalice Social Watch. Spolek představuje mezinárodní síť neziskových organizací a skupin, která vznikla v roce 1995 jako reakce na závazky přijaté na konferencích pořádaných OSN v tomto roce: Světovém summitu o sociálním rozvoji v Kodani a Světové konferenci o ženách v Pekingu. Hlavními cíli, které si tato síť při svém vzniku stanovila, je tedy především monitorování a kritické zhodnocení dodržování závazků týkajících se sociálních práv, odstranění chudoby a prosazení genderové spravedlnosti, které byly přijaty většinou států.
