Brno, 5. prosince 2013 – Pomoct čtenářům skoncovat s prokrastinací je cíl knihy brněnského autora Petra Ludwiga. Titul s názvem Konec prokrastinace je rozdělen do pěti částí, které provázejí „světem" chorobného odkládání úkolů a povinností, poskytují nástroje pro zvýšení motivace a osobní rozvoj. Bestseller, kterého se prodalo na 17 tisíc výtisků, se nyní vrací ve speciální vánoční edici i se sadou tzv. buzer-lístků.

„Pevně věřím, že tato kniha pomůže čtenářům vyrovnat se nejen s hektickou předvánoční dobou, zvýšením produktivity a snadnějším rozhodováním, ale bude také sloužit jako podnět pro některé z jejich novoročních předsevzetí," uvádí Petr Ludwig, autor knihy a zakladatel brněnského vzdělávacího institutu GrowJob.

Termín prokrastinace vychází z latinského pro-crastinus, znamenající „patřící zítřku". Když lidé prokrastinují, nedokážou se přemluvit k plnění úkolů, které by měli nebo chtěli dělat. Důležité věci odloží a místo nich dělají něco nepodstatného. Sledují seriály, zalévají květiny v kanceláři, tráví hodiny na sociálních sítích, jedí (i když nemají hlad), opakovaně uklízejí, chodí bezcílně po pracovišti nebo jen tak zírají do zdi. Podle Ludwiga za tím nestojí lenost. „Líný člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen. Prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže k tomu sám sebe přemluvit," říká.

Podle něj lidé rádi nechávají vše na poslední chvíli a ospravedlňují to tím, že pod tlakem se jim pracuje lépe. "Aktuální výzkumy však ukazují, že opak je pravda," upozorňuje. "Odkládání úkolů na nejzazší možný termín je živnou půdou stresu a neefektivity. Pokud odkládáme, máme pak často výčitky. Vzniklé pochybnosti a snížená sebedůvěra vytváří pocit bezmoci, který vede k tomu, že opět nic neděláme," komentuje stav prokrastinujícího člověka Ludwig s tím, že jeho důsledkem je bludný kruh, ze kterého se velmi těžce vystupuje.

Míra prokrastinace roste, je třeba si osedlat slona

Zvyšování míry prokrastinace, která je známá už z antických dob, přitom dnešní společnost množstvím únikových kanálů přímo nahrává – vyrušují nás mobilní telefony, e-maily, sociální sítě atd. Kvůli odkládání, nerozhodnosti a neefektivitě ztrácíme čas, který bychom mohli investovat do něčeho smysluplného.

Boj s tímto fenoménem je podle Ludwiga postaven na tréninku vůle. „Klíč spočívá v učení návyků," říká, „nechtějte po sobě skokové změny. Ty nevydrží. K dlouhodobým změnám vedou malé a opakované krůčky," radí. Užitečné jsou také jednoduché nástroje. Jejich používání zabere jen několik minut denně, ale ve výsledku pomohou získat několik produktivních hodin navíc. „Moje kniha je vlastně takovým návodem, ve kterém krok po kroku vysvětluji jak překonávat naše vrozené či naučené sklony k odkládání a neefektivitě. Jádrem je osm snadných nástrojů, které můžeme používat každý den," vysvětluje Ludwig.

V knize se tak například dozvíte, jak si osedlat svého slona, proč si vést buzer-lístek a co pro vás znamená, když máte křečka.

Vedlejším produktem boje s prokrastinací jsou častěji aktivovaná centra odměn v mozku, která vytváří naše pozitivní emoce. „Ke spokojenosti nevede to, že si koupíme nové auto či velký dům. Ke spokojenosti vede to, když dokážeme každý den prožít smysluplně a naplno – tedy bez prokrastinace," shrnuje vliv efektivnějšího života na naši psychiku autor.

Kniha Konec prokrastinace je rozdělená do pěti částí. První se věnuje vysvětlení světa prokrastinace, co to je a jak vzniká. Druhá část vyzývá čtenáře ke zvýšení motivace a vytvoření si osobní vize. Následuje soubor nástrojů osobního rozvoje, díky nimž bude čtenář schopen postupně s prokrastinací skoncovat. Poslední dvě části se věnují problematice negativního a neobjektivního přístupu k situacím a věcem kolem nás. Titulu se prodalo 17 tisíc výtisků, ve speciální vánoční edici s „bezer-lístky", plánovači úkolů a času jej lze koupit na internetu.

(red), foto: ukázky z knihy Konec prokrastinace