Brno, 3. srpna 2014 – V srpnu začne jedno z největších dobrodružství v dějinách kosmonautiky. Sonda Rosetta se dostane na oběžnou dráhu kometárního jádra 67/P Churyumov-Gerasimenko. Hvězdárna a planetárium Brno, prostřednictvím stránek www.zeremevesmir.cz, bude u toho. Pracovníci Hvězdárny a planetária Brno připravují komentované video reportáže z celé události a v listopadu tohoto roku i mimořádný „Večer s kometou“.

Celý příběh začal už 2. března 2004, kdy z jihoamerického kosmodromu Kourou odstartovala raketa Ariane 5 se sondou Rosetta, jejímž cílem je dlouhodobý průzkum jádra komety 67/P Churyumov-Gerasimenko. Přestože Evropská kosmická agentura použila svůj nejsilnější nosič, musela sonda proletět hned třikrát kolem Země a jednou kolem Marsu, aby získala dostatečnou rychlost a správný směr. Kroužení kolem Slunce Rosettu navíc zaneslo ke dvěma planetkám – Šteins v září 2008 a Lutetia v červenci 2010.

Sonda Rosetta byla většinu doby v hibernovaném stavu, kdy šetřila energii i drahocenné palivo. Nyní je ale již plně aktivována a připravena na to nejdůležitější. Vzdálenost od jádra komety 67/P Churyumov-Gerasimenko se rychle zmenšuje a už brzo budeme sledovat čím dál tím více detailů. Relativní rychlost Rosetty a komety nakonec klesne na pouhé dva metry za sekundu, observatoř se pak usadí na oběžné dráze ledového jádra ve vzdálenosti asi 25 kilometrů.

Podzim s kometou

Poté začne období detailního průzkumu povrchu. Kamery budou snímkovat nejrůznější díry, pohoří, zlomy a krátery na povrchu porézního jádra. Data budou sbírat i speciální spektrometry, které provedou jednoduchou chemickou analýzu povrchu, odhadnou množství uvolňované vody, poměr oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého, ale také proměří teploty na celém povrchu jádra. Rosetta s sebou nese i čtyři zařízení pro analýzu kometárního prachu.
Kdyby sonda splnila jen zmíněné úkoly, byla by přímo skvělá. Faktem ale je, že Rosetta má ještě jedno překvapení: výsadkový modul Philae! V průběhu srpna a září specialisté na povrchu jádra vytipují několik vhodných míst k přistání. Poté sonda sestoupí do výšky pouhého kilometru nad rozbrázděným povrchem a ze svých útrob vypustí malé pouzdro, podobné stokilogramové krychli na pavoučích nohách. Někdy v listopadu tohoto roku, po hodině a půl klesání a nervy drásajícím čekání, nastane historický okamžik: V gravitačním poli asi 150 tisíckrát slabším než na povrchu Země dojde k setkání Philae s jádrem komety 67/P Churyumov-Gerasimenko... Poprvé tak lidský stroj přistane na povrchu kometárního jádra. V případě úspěchu půjde o stejný husarský kousek jako dosednutí pouzdra Huyghens na Saturnově měsíci Titan.

Vstup do neznámého světa

Pružinový systém zbrzdí náraz Philae, zatímco speciální harpuna zajistí její ukotvení. Hned poté se z podstav tenkých noh vysunou šrouby, které spojení navždy zpečetí. Na výzkum ovšem příliš času nebude. Palubní baterie totiž zajistí energii jenom na několik desítek hodin vysílání. Bez otálení tedy začnou pracovat všechny přístroje, jejichž výsledky se budou přes orbitální část posílat rovnou na Zemi. Půjde o panoramatické záběry, detailní snímky povrchu, výzkum hustoty okolního materiálu, jeho povrchových vlastností a také chemického složení. Pomocí rádiových vln se sonda pokusí prozkoumat i vnitřní strukturu ohromného ledovce.

Jakmile bude energie v bateriích Philae vyčerpána, výsadkový modul utichne. Ne však navždy. Pomocí slunečních panelů se časem dobije a tak začnou další měření. Kolik takových cyklů nakonec zvládne, v tomto okamžiku samozřejmě nikdo neví. Ale snad by mohl vydržet pracovat až několik měsíců.

Teprve poté, co přistávací modul skutečně ztichne, vyváže se ze svého osudu i umělá družice Rosetta. Nadále se však bude věnovat studiu kometárního jádra, na které má zhruba jeden rok času. Možná se tak dočkáme předpovědi počasí v atmosféře 67/P Churyumov-Gerasimenko – uvidíme gejzíry plynu, nečekané erupce prachu a s pozvolna přibližujícím se Sluncem snad i rozsáhlejší povrchové změny. Nakonec rozsáhlá obálka plynu a prachu obklopí obě podivuhodná tělesa.
Výprava zřejmě skončí někdy v prosinci 2015

Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno