Brno, 28. června 2016 – Na Špilberku byl dnes odhalen 3D model Jošta Lucemburského, který ukazuje skutečnou podobu moravského markraběte Jošta. Model vytištěný na 3D tiskárně a virtuální model promítaný na obrazovce je nyní vystaven ve stále expozici Od hradu k pevnosti v Muzeu města Brna na Špilberku.

Laserové scanování odlitku lebky, počítačové modelování obličejových tkání a dokonce 3D tisk – nejmodernější digitální metody umožnily vytvoření věrohodné podoby Jošta Lucemburského. Právě on se tím stává první osobností z českých dějin, která má virtuální model své podoby. Nic z toho by nebylo možné bez práce odborníků z různých pracovišť na Masarykově univerzitě (MU), v Muzeu města Brna a v Moravském zemském muzeu. Podoba moravského markraběte Jošta, který se v závěru života stal také římským králem, byla známa pouze přibližně, na rozdíl od jiných příslušníků
lucemburské dynastie.

Jak příprava virtuálního modelu probíhala? Nejprve bylo zapotřebí oprášit výzkumy Joštových kosterních ostatků z let 1998 až 2000, kdy se otevřela jeho hrobka v kostele sv. Tomáše. Výsledky archeologického výzkumu zrevidoval Petr Vachůt z Oddělení archeologie Muzea města Brna a výsledky antropologických průzkumů Zdeněk Tvrdý z Antropologického pracoviště Moravského zemského muzea. Pak nastoupil tým z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie na Přírodovědecké fakultě MU. Petra Urbanová, Mikoláš Jurda a Ivana Šplíchalová pracovali na 3D scanování lebky a na kraniofaciální analýze, tedy na zkoumání hlavy a obličeje. Podle toho následně vytvořili virtuální 3D podobu Joštova obličeje.

Na zdárném dokončení rekonstrukce se podílela Helena Lukášová z Katedry počítačové grafiky a designu na Fakultě informatiky MU – v počítači vytvořila textury obličeje a oblečení. Vycházela přitom z poznatků Ctibora Ostrého z Oddělení historie Muzea města Brna o tom, jakou měl Jošt „image“ – tedy jak mohl mít upravené vlasy a vousy nebo jak mohlo vypadat jeho oblečení. A na závěr – 3D tisk takto vytvořeného digitálního modelu provedl Aleš Juránek z firmy MCAE Systems.

Představený virtuální model používá nejmodernější vědecké metody, díky kterým můžeme
představit velmi přesnou podobu Joštovy tváře. Poprvé se odborníci pokusili Joštovu tvář
rekonstruovat už v roce 2000. Model vznikl podle tzv. Gerasimovovy metody, kdy se na odlitek lebky nanáší měkké tkáně klasickou sochařskou technikou, nebyl proto zcela přesný. V roce 2016 jsme však mnohem dál – odborníci lebku měřili pomocí scanování laserem, čímž vytvořili její přesnou virtuální kopii. Na ni pak podle statistických antropologických dat i nových historických poznatků bod po bodu vytvořili nejen měkké tkáně a kůži, ale i vlasy, vousy a oblečení. Takto vzniklý virtuální model se navíc dá vytisknout ve 3D tiskárně.

Projekt rekonstrukce Joštovy tváře spolufinancovalo Ministerstvo kultury.

Obrázek ve zprávě: Masarykova univerzita