Brno, 28. února 2018 - Co jste dělali v březnu roku 1978? Byli jste někteří z vás vůbec na světě? Nebo si pamatujete už první let člověka Jurije Gagarina do vesmíru v roce 1961? Zdá se to neuvěřitelné, ale už je to skutečně 40 let, co kolem Země létala československo-sovětská výprava lodi Sojuz 28 s Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na palubě. A právě Remek se 7. března zúčastní akce s názvem Rojení kosmonautů, která všem fanouškům vesmíru nabídne bohatý doprovodný program!

Náš první a jediný kosmonaut, ale vlastně i první Evropan ve vesmíru, má výjimečný vztah k městu Brnu. Už jako školák chodil do astronomického kroužku na Kraví hoře, jako začínající pilot zde absolvoval první let Migem 21 a později se stal patronem restartu Hvězdárny a planetária Brno.

Vladimír Remek se na setkání v Brně ohlédne za svou vesmírnou výpravou, přijdou mu také poblahopřát také kolegové z řady dalších evropských států. Nejen kosmonauti, ale také zástupci Evropské kosmické agentury či ruské korporace pro kosmické aktivity Roskosmos. Hvězdárna a planetárium Brno spolu s dalšími partnery chystá hned několik akcí…

„Kosmonauti z celé Evropy se v Brně nebudou rojit pouze proto, aby vzpomínali na své výpravy do vesmíru. Někteří jsou skuteční pamětníci, ale budou zde i tací, co aktivně spolupracují na současných pilotovaných letech. Navíc se chceme dívat i do budoucnosti. Vždyť Brno je významné centrum kosmického průmyslu – ostatně otevření odnože Evropské kosmické agentury 7. března za účasti kosmonautů s Vladimírem Remkem v čele je toho jasným důkazem. Přijede i ředitel evropské agentury GSA, která provozuje satelitní navigační systém Galileo, a osobní videopozdrav s nabídkou na zapojení do dalších projektů zaslal i generální ředitel Evropské kosmické agentury. Vždyť Vladimír Remek nebyl jen prvním československým kosmonautem, ale i prvním evropským,“ říká Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno jako hlavní organizátor a iniciátor březnového rojení kosmonautů

Akce je součástí Czech Space Year, která souvisí nejen se 40. výročím letu Vladimíra Remka do vesmíru, ale 40. výročím vypuštění první, československé umělé družice Magion 1 a také 10. výročím členství České republiky v Evropské kosmické agentuře.

Program rojení – středa 7. března 2018

10.00 Technické muzeum v Brně: Otevření výstavy Vladimír Remek – 40 roků od letu prvního Čechoslováka do kosmu

Výstava návštěvníkům přiblíží nejen kosmonauty z projektu Interkosmos, ale ukáže i zajímavosti, které doprovázely let Vladimíra Remka. V expozicích TMB uvidíme Například oblečení z výcviku a další části výstroje, původní obaly potravin, fotografie ze soukromého archivu Vladimíra Remka či malé drobnosti, které kosmonauty na jejich cestě doprovázely. Vystaven bude i originál populárního Krtečka, který Andrew Feustel (jehož manželka je českého původu) vzal na výlet do vesmíru v raketoplánu Endeavour v květnu 2011. Uvidíme i československou státní vlajku, co byla v prosinci 1972 na Měsíci díky Eugenu Cernanovi – po otci byl slovenského a po matce českého původu. Ke zhlédnutí budou i další podivuhodné artefakty související s Českou republikou a vesmírem. Akce je volně přístupná veřejnosti.

12.05 dva průlety stíhacích letounů JAS Gripen nad Brnem

Na počest kosmonautů se první průlet uskuteční zhruba v 12 hodin a 5 minut nad středem města Brna ve směru od Zábrdovic směrem na Špilberk. Druhý průlet je naplánován od Králova Pole ve směru na Komárov s odletem z Brna.

13.00–17.00 Hvězdárna a planetárium Brno: Dočasná přepážka České pošty s příležitostným razítkem a dopisnicí

Od 13 do 17 hodin bude na Hvězdárně a planetáriu Brno zřízena zvláštní přepážka České pošty, na které bude k dispozici příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. K tomu získají sběratelé odpovídající přítiskovou dopisnici a také dopisnici k 40. výročí kosmické pošty a příležitostné razítko pro poštu Praha 1. Přibližně od 14 do 15 hodin bude k dispozici i první a jediný československý kosmonaut Vladimír Remek. Vystaveny budou i známky s kosmonautickou tématikou, razítko a poduška, které byly na palubě Saljutu 6. Akce je volně přístupná veřejnosti. Vstup zdarma.

17.00 JIC: Otevření ESA Business Incubation Centre Brno

ESA Business Incubation Centre Brno je podnikatelský inkubátor technologicky progresivních startupů, které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy. Jedná se o společný projekt Jihomoravského inovačního centra, Jihomoravského kraje, Czechinvestu a Evropské kosmické agentury. S ohledem na omezenou kapacitu je vstup na otevření pouze na pozvánku.

40 let od úžasného dobrodružství

Vladimír Remek odstartoval z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve čtvrtek 2. března 1978. Velitelem dvoučlenné posádky Sojuzu 28 byl Alexej Gubarev. Necelých devět minut stačilo k tomu, aby se loď Sojuz dostala na oběžnou dráhu Země. V dalších hodinách vystoupali do stejné výšky jako orbitální základna Saljut 6, na které již pracovali palubní specialista Georgij Grečko a velitel Jurij Romaněnko. Následné spojení obou kosmických těles se odehrálo v pátek 3. března.

Cílem výpravy Sojuz 28 bylo mj. šest experimentů, které připravili českoslovenští odborníci. V experimentu nazvaném Chlorella sledovali rozmnožování řas v podmínkách kosmického letu. Experiment Tepelná výměna porovnával subjektivní pocity tepla s objektivním měřením teploty na povrchu těla. Zajímavé bylo měření okysličování tkání kosmonautů. Vladimír Remek před startem, během letu i po přistání vyplňoval speciální dotazníky Supos. Studovala se také extinkce, tedy změny jasnosti hvězd při jejich západu v zemské atmosféře. Čistě technologický experiment byl Morava-Splav. Ten využíval pec k roztavení a pomalému regulovanému chladnutí chloridu měďného a olovnatého a chloridu stříbrného a olovnatého.

V pátek 10. března se Gubarev a Remek rozloučili s hlavní posádkou a měkce přistáli v Kazachstánu. Na návrat do vlasti ale musel Vladimír Remek počkat až po přistání stálé posádky Saljutu 6. Do Československa všichni přiletěli 27. dubna 1978.

Vladimír Remek se stal po Juriji Gagarinovi v pořadí 87. člověkem, který letěl do vesmíru. Současně je prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Některé jeho výzkumy – především lékařsko-biologické a tavení materiálů – byly ve své době zcela jedinečné. Také Saljut 6 se stal výjimečný, byla to totiž první funkční základna pro dlouhodobé i krátkodobé posádky. Z jejího odkazu čerpají podobné projekty dodnes.