Brno, 5. března 2018 - Období radosti z mláďat u kočkovitých šelem pokračuje v brněnské zoo i v roce 2018. Loni se na Mniší hoře narodila lvíčata a malí levharti, letos se z potomka těší samice margaye Ichika.

„Mládě přišlo na svět 21. února. Matka se o něj vzorně stará a chová se velice klidně, dokonce tu a tam nechá chovatele, aby mládě při bleskových kontrolách spojených s podáváním krmení zahlédli. Zatím je tedy vše na dobré cestě, neradi bychom ale předbíhali, odchov je stále na samém počátku,“ řekla kurátorka chovu savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.

Informace o pohlaví mláděte, jeho hmotnosti a kondici chovatelé zatím nemají. Budou je mít k dispozici až po první veterinární prohlídce, která se uskuteční za 5–7 týdnů.

Otcem mláděte je samec Yoro, který přijel z Jihlavy do Brna na konci května loňského roku a zpět odcestoval letos v lednu. Během soužití s Yorem Ichika už jednou porodila, ale, jak je u prvních porodů obvyklé, odchov nebyl úspěšný. Přesto kočce umožnil, aby získala zkušenosti, ze kterých teď čerpá při péči o mládě.

„Zoo Jihlava je jediná v ČR, která vlastní chovného samce margaye. Před rokem se sami dočkali úspěšného odchovu, a protože samec o mládě nepečuje a Yoro není s Ichikou spřízněn, nabídli nám spolupráci, kterou podpořila i koordinátorka Evropského záchovného programu,“ vysvětlila Gremlicová.

„Vážíme si vstřícnosti jihlavské zoo a jsme rádi, že může být tato spolupráce oboustranná. Podobně jako k nám putoval Yoro, my jsme na Vysočinu poslali na zkušenou samce tygra sumaterského Dandyse. Doufáme, že výsledkem spojení s jihlavskou samičkou Cintou budou co nevidět mláďata. Pak by se měl Dandys se získanými zkušenostmi vrátit zpět do Brna ke své družce Satu,“ doplnila Gremlicová.

Margay, dříve také ocelot dlouhoocasý, je menší kočkovitá šelma, která je o něco větší než kočka domácí. Dorůstá délky až 80 centimetrů a váží od tří do devíti kilogramů.

Margayové žijí především na stromech, ale za potravou se vydávají i na zem. Jsou to velmi obratní lezci – mají široké a pružné tlapy s velkými drápy, které jim umožňují bezpečný a pevný úchop. Díky dlouhému ocasu dokáží snadno udržet rovnováhu.

Margay má ve srovnání s dalšími kočkovitými šelmami při šplhu několik výhod. Zadní končetiny margayů se mohou vytočit až o 180 stupňů, což jim umožňuje pevnější sevření kmene stromu, po kterém šplhají. Také se zadními končetinami dokáží udržet větví a pověsit na nich, pokud něco drží v předních tlapách. Kromě toho mohou margayové jako jediné kočky šplhat ze stromů hlavou dolů.

Margay žije v tropických lesích a křovinatých oblastech od severního Mexika, přes Střední a Jižní Ameriku, východ And až po Argentinu a Uruguay. V Červeném seznamu ohrožených druhů je margay veden jako téměř ohrožený.