Brno, 9. září 2024 - V pátek 6. září proběhla v Brně pietní akce věnovaná pokládání Kamenů zmizelých na počest rodin Tugendhat, Löw-Beer a Hože. Tato událost, kterou podpořily svojí účastí významné osobnosti včetně předsedy vlády České republiky Petra Fialy, vicepremiéra Vlastimila Válka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a primátorky města Brna Markéty Vaňkové, připomněla tragické osudy 23 obětí nacistické perzekuce.
Kameny zmizelých, součást celoevropského projektu, připomínají oběti nacistického režimu formou mosazných destiček zasazených do dlažby před domy, kde tyto oběti žily. Letos byly v Brně položeny kameny na památku členů rodin Hože, Tugendhat a Löw-Beer, kteří žili na ulicích Drobného, Antonína Slavíka a Černopolní. Bylo položeno 23 kamenů na 6 místech, a to vždy s růží a modlitbou.
Ceremonie začala ve 14:00 na adrese Drobného 26, kde byly položeny Kameny zmizelých za Cecilii, Maxe a Friederiku Hože. Po úvodním aktu se účastníci přesunuli k dalším domům v oblasti, aby uctili památku členů rodin Löw-Beer a Tugendhat. Zvláštní význam akce podtrhla přítomnost zástupců rodin Löw-Beer a Tugendhat, kteří přicestovali z různých koutů světa, aby uctili památku svých předků. Závěrečný akt se uskutečnil před vilou Tugendhat na Černopolní 45.
"Každý z těchto kamenů nese jméno konkrétního člověka, který naše město považoval za svůj domov. A to až do dne, kdy byl odvlečen pryč. Je to už osmdesát let, ale stále není snadné to pochopit, natož přijmout. Jména Hože, Löw-Beer a Tugendhat patřila k ekonomické i společenské elitě. Byly to rodiny, které měly výrazný vliv na to, že se Brno už ve druhé polovině 19. století proměnilo ve významné průmyslové centrum, jedno z největších měst v západní části rakouské monarchie, a časem i v centrum moderní kultury a architektury. Chtěl bych poděkovat všem, kterým záleží na vzdělávání, vzájemném pochopení a smíření či alespoň na symbolickém napravování křivd a starají se o to, aby byla historie nejen popisována, ale i připomínána," řekl na místě premiér Petra Fiala.
Primátorka města Brna Markéta Vaňková dodala: „Brno nikdy nezapomene na své obyvatele, kteří byli oběťmi nacistického režimu. Pokládání Kamenů zmizelých v našem městě je důležitým připomenutím minulosti, které nám umožňuje uchovat jejich památku pro budoucí generace a posílit naši kolektivní paměť.“
Ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc doplnil: „Podílet se na této významné akci je pro Muzeum města Brna závazkem i příležitostí připomenout křehkost svobody a nutnost chránit lidskou důstojnost. Pokládání Kamenů zmizelých je více než pietní akt; je to důležité poselství pro současnost i budoucnost.“
Akce byla zakončena představením nového tištěného průvodce po Kamenech zmizelých, který bude k dispozici v Arnoldově vile a ve vile Tugendhat. Tento průvodce nabízí podrobné informace o osudech jednotlivých členů rodin a bude doprovázen komentovanými procházkami po jejich stopách.
Pietní akt, který pořádala Židovská obec Brno ve spolupráci s Muzeem města Brna, Muzeem Brněnska, spolkem Meeting Brno a festivalem ŠTETL Fest, symbolicky zahájil program Centra dialogu v Arnoldově vile, kde budou v následujících týdnech probíhat diskuse, přednášky a výstavy věnované tématům spojeným s touto událostí.
Zdroj: Muzeum města Brna, foto: Ingimage