Brno, 27. dubna 2014 - Letošní mírná zima naší redakci umožnila test nového modelu KIA cee'd GT, a to již v březnu, kdy ještě obvykle silničáři bojují s kalamitou sněhu, ale letos padají teplotní rekordy.

Neříkám, že se s touto kráskou nedá vyjet i za zimního počasí, proč ne, zimní pneu obuté měla, ale v závějích sněhu by projížďka nebyla takovým sportovním zážitkem! Pokud si říkáte, že model není nejžhavější novinkou, musím odpovědět, že je to pravda – prodává se již od druhé poloviny roku 2013. Pro mě je to ovšem premiéra a byl jsem napjatý jako struna na jízdní vlastnosti této krasavice.

Jestliže patříte mezi pozorné a pravidelné čtenáře našeho titulu Brno Business & Style, určitě si vzpomenete na test KIA pro_cee'd z čísla 2/2008. Tehdy by mě ani nenapadlo, že mě od této značky v budoucnu čeká test GT. Už pro_cee'd je skvělé auto, tak jsem byl velmi zvědavý na GT.

Design

Bílá barva, povzdechl jsem si, ne že by nebyla krásná, ale na focení redakčních testů nepraktická.

Sotva si očistíte lak v myčce, popojedete na vhodné místo focení – a už můžete mýt znovu. Za krásu se musí holt trpět.


To, že vůz patří do rodiny KIA, nepoznáte podle znaku, ale podle celkového charakteru designu a také maska vozu KIA nezapře. Možná by stálo za upřesnění, že tento model si můžete zakoupit v třídveřové verzi pro_cee'd GT, nebo pětidveřovou verzi cee'd GT.

Na přední masce jistě nepřehlédnete krásná LED světla a sportovní nárazníky, které vozu dodávají robustní vzhled, a vše je to podtrženo červenou lištou ve spodní části nárazníku. Bez povšimnutí nemohou zůstat ani 18" litá kola s nízkoprofilovými pneumatikami, a fajnšmekři si při detailním pohledu všimnou červených brzdových třmenů. Sportovně laděný zadek vozu se speciálními vertikálními světly a dvěma výfuky je už jen příslovečnou třešničkou na dortu. Auto je zkrátka drsňák, co více dodat!

Interiér

Zvenku působí vůz jako neviňátko, ale uvnitř se jedná o prostorný a nadupaný sporťák. Interiér jako ze závodního speciálu vám zaručeně vyrazí dech. A sportovní kožené anatomické sedačky RECARO s červenou výšivkou GT přímo lákají k usednutí.

Takto bych mohl pokračovat dále: sportovní multifunkční volant, ve střední části je umístěna dotyková LCD obrazovka a ovládání automatické klimatizace, a vymazlené přístrojové budíky jsou kapitolou sama o sobě. Centrální budík je vlastně displej, který se dá přepínat do režimu GT, kdy se kromě rychlosti ukazuje i plnicí tlak turbodmychadla a aktuálně využívaný točivý moment.

Řadicí páka má ideální výšku a krátkou dráhu pro sportovní vyžití. Barva palubovky je černá a doplňuje ji chrómové lemování. Normálně o pedálech nepíšu, ale zde opravdu nic nechybí, tak ani na sportovní chrómové pedály se nezapomnělo.

A co pasažéři na zadních sedadlech? V cee'du je dost místa a ani ve verzi GT není o místo na zadních sedadlech nouze. S tímto automobilem je nesmysl převážet velká zavazadla, ale když už na to přijde, můžete se spolehnout na zavazadlový prostor o objemu 380 litrů a se sklopenými sedadly na rovných 1 318 litrů. Na golfové hole je zde zkrátka místa dost...

Jízdní vlastnosti

Start benzínové jedna šestky turbo GDI provedeme zmáčknutím tlačítka start/stop. Burácení a rachot z motoru jako ze závodního speciálu rozhodně neuslyšíte a rovnou na něj zapomeňte. Zvuk je sportovně laděný, ale tak, aby mohl být vůz používán v běžném silničním provozu. I mě to trošičku zaskočilo, ale ruku na srdce, chtěli byste jezdit v autě, kde není slyšet vlastního slova? Mám zkušenost s jedním přeladěným vozem, ve kterém cestující na zadních sedadlech nemohli skoro ani sedět, vibrace z výfuku dělaly hrozný rámus, zkrátka hrůza, která zde ovšem nehrozí.

Po velmi krátké jízdě zjistíte, s kým máte tu čest. Síla 204 koní je opravdu znát, ostatně hodnoty 7,7 sekundy pro zrychlení na „stovku" a maximální rychlost 230 km/h, k tomu nemám co dodat. Kdo nemá žaludek na ostrou jízdu, toho raději ani do vozu neberte. S tímto vozem se zkrátka jezdit pomalu nedá. Možná chvilku, ovšem již za další zatáčkou už ručička na tachometru atakuje přes stovku... Neříkám, že se s autem nedá jet opatrně, ale kdo si kupuje takový vůz, určitě ne pro šourání. Podvozek musím pochválit dodatečně, ten je v nízkém těžišti a bezvadně drží stopu.

Zatáčky s tímto vozem nemusíte řešit, naopak si je budete vychutnávat. Lépe se mi jezdilo po silnici druhé třídy, i když tam byly menší výmoly, se kterými si ovšem podvozek elegantně poradil. Jízdu po naší dlouhé drahé panelové dráze s názvem D1 radši komentovat nebudu. Panely jsou prostě utrpení a je vůbec škoda na nich tento vůz ničit. Samozřejmě neříkám, že nemůžete na dálnici ani najet, ne, tak jsem to zase nemyslel. Sám jsem při testu ujel po dálnici kolem 300 km, ale jízdu na tužším podvozku si jistě sami dovedete představit.

Během testu jsem také využil navigaci, která mě vždy dovedla správně do cíle, ale mohla by být o něco jednodušší na ovládání.

Nyní s menším časovým odstupem začínám zjišťovat, že mi ta adrenalinová jízda chybí. Jak jednou vyzkoušíte, už neodoláte. Také bych se mohl zmínit o spotřebě paliva, kterou se mi skoro nepodařilo dostat pod deset litrů na 100 km, ale přiznám se, že na spotřebu jsem tentokrát nekoukal. Adrenalin je zkrátka silnější. Pokud se budete chovat šetrněji, tak si myslím, že se můžete někde kolem 7 až 8 l/100 km pohybovat.

Test vozu a foto: Karel Matoušek
Vůz na test zapůjčila společnost: PEMM Brno-Bohunice