Brno, 3. června 2014 - Danakil Depression se nachází na severu Etiopie, daleko od obydlených oblastí. Pokud se dostanete do této nejteplejší lidmi obývané oblasti na světě, budete pít několik dnů vodu, která má přes 30 stupňů, k tomu počítejte s výčtem těch nejdrsnějších faktorů, jako je všudypřítomný prach a spalující žár, solné pustiny, bizarní lávové jezero a jeden z nejdivočejších národů světa – Afarové.
Když tyto faktory přijmete a překonáte, odměnou vám bude krajina, která se nepodobá žádné jiné na zemi. Je tvořena solemi přítomnými v půdě, vroucí vodou bublající z horkých pramenů, jedovatými plyny ucházejícími z podzemí a tekutou lávou vystřelující do vzduchu. Každý, kdo o tomto pekelném místě mluvil, k němu měl buď respekt, nebo rovnou z něho strach. Báchorky a pověry o jednom z nejméně pohostinných míst naší planety kolují dodnes.
„…Ve starých dobách nebylo afarskému muži povoleno oženit se dřív, dokud nezabil jiného muže. Jako důkaz o splnění podmínky bylo vyžadováno uříznuté přirození nepřítele...“
Ing. Michal Franta
Dallol, část Danakil Depression, je neobyvatelný, ale přitahuje ročně mnoho návštěvníků. Někteří lidé tam dokonce chodili za prací – těžila se zde sůl (potaš, tj. hygroskopická sůl kyseliny uhličité). Výsledkem jsou tisíce rozesetých solných dolů po celé oblasti. Většina zaměstnanců místo již opustila, ale někteří zůstávají.
Těžba soli se provádí velmi primitivním způsobem. Stanoviště na solném jezeře se nejdříve rozláme krumpáči na kusy a pak se za pomoci větví vylamují kusy soli, které se dále zpracovávají malými „sekyrkami“ do desek. Každá deska vyžaduje pečlivé uhlazení do tvaru, který může být v balíku uložen do košů a popruhů na čekající velbloudy.
Zdejší sopka Dallol naposledy explodovala v roce 1926. A právě tento výbuch vytvořil tuto neskutečnou krajinu. Vrchol sopky je 48 metrů pod úrovní moře! A hříčky přírody zde předčí vaši představivost.
V této oblasti je důležitý ochránce. Je to přímo vyžadováno vládou a je ho nutno mít s sebou v plné zbroji. Vždy dostanete průvodce z afarského kmene, kdyby se vyskytly problémy s povolením na cestování či focením. Každý kus země patří jinému kmeni Afarů, takže se průvodci střídají jeden po druhém a vždy na kontrolním stanovišti si vás předají za slušný poplatek.
V Dallolu vám učarují hlavně barvy. Toto je například černočervené petrolejové jezero.
Dallol v Etiopii je považován za nejteplejší obydlené místo světa. Celoroční průměrná teplota zde dosahuje 34,4 °C. Narazíte zde na karavany, které naložené solnými deskami míří do dalekého města Mekele. Od solného jezera čeká karavanu dlouhý pochod a výstup na Etiopskou vysočinu skoro do závratných tří tisíc metrů nad mořem. V Danakilu je naopak většina oblasti na úrovni moře a často i pod ní. Cesta trvá karavanám tam a zpět skoro celý měsíc.
Jedna z nejmodernějších sprch na poušti. K polévání vám budou k dispozici dvě PET láhve s vodou, draze zakoupené od místních Afarů. Větve vás přikryjí před zraky místních dětí, které nemají nic jiného na práci než okukovat cizince...
Erta Ale je nepřetržitě činná čedičová štítová sopka. Je nejaktivnější sopkou Etiopie. Je 613 m vysoká, s nejdéle existujícím lávovým jezerem. V afarštině znamená „kouřící horu“ a jejímu nejjižnějšímu kráteru se říká „pekelná brána“.
Autor ing. Michal Franta absolvoval Ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně a dvouletý studijní program v oborech psychologie, sociologie, marketing, ekonomika na Univerzitě v Minnesotě v USA. Pracuje jako kouč a trenér v oblasti komunikace (www.vzdelavani-provas.cz). Cestování a fotografování se věnuje více než 15 let.
Afarskému stanovému domu se říká „ari“, je vytvořený z klacků a rohoží. „Bura“ neboli tábor sestává ze dvou nebo více „ari“ a starají se o něj ženy. Afarové doplňují svou stravu z mléka a masa solí, kterou kopou v poušti.
Čína podrobila oblast Danakilu podrobnému nerostnému výzkumu a domluvila se s vládou i Afary o možnosti těžby vzácných surovin. Na oplátku staví kvalitní silnice – dálnice, po kterých se prohání zatím jen kozy a krávy. Samotným Afarům poskytuje pomoc prostřednictvím výstavby studní, které jsou v této oblasti k životu nezbytné.
O vodu je v této oblasti velká nouze. Ne každá studna je pitná a to se také odráží na zdraví domorodců.
Afarové jsou etnickou skupinou čítající přes jeden milión lidí, která obývá převážně Danakilskou poušť. Mají kočovný systém, který je bezmála dokonalý. Každý kmen se během roku pohybuje po určité trase, která je určena tak, aby byl vždy v oblasti, kde je dostatek vody a pastvy pro dobytek.
