Brno, 27. června 2014 - Pokud se chcete dostat do nebe, cestovatelských tras je několik. Asi tou nejnovější je cesta etiopská. Bohužel i ta má svá úskalí a nástrahy, se kterými je třeba počítat – vede po laně!

V severní části Etiopie se nachází oblast Tigray, pohádková krajina s množstvím stolových hor, vyhaslých sopek a skalních věží. Území je doslova poseto skalními kostely a kláštery, které jsou vykutány do stěn pískovcových hor či jsou vestavěny do jeskyní a převisů. Stavby jsou bohatě vyzdobeny malbami a freskami. Často jsou usazeny na těch nejneuvěřitelnějších místech, přístupné jen po krkolomných stezkách ve skalních stěnách a po římsách. Těchto kostelů či klášterů je zde okolo 120. Jeden z nejméně dostupných je klášter Debre Damo, do kterého se lze již po staletí dostat jen jedním způsobem: šplhem po laně v kolmé skalní stěně … a tak máte pocit, že šplháte do nebe.

Ing. Michal Franta

Drsná a zároveň dechberoucí krajina Etiopské vysočiny vás nenechá usnout a rozhodně vám nedovolí dát pryč prst ze spouště fotoaparátu. Málokteré horstvo je tak divoké jako Adujské pohoří, ať už v rozmanitosti či bizarnosti tvarů.

Na vrcholku těžce dostupné stolové hory, která připomíná svým tvarem placatou čepici, je posazen jeden z nejposvátnějších klášterů Etiopie – Debre Damo.

Debre Damo je jméno skály a zároveň i kláštera, který je na ní vystavěn. Klášter Debre Damo je přístupný pouze s pomocí lana z oslí kůže, které vám mniši za poplatek uvážou kolem pasu, a pak vás vytahují cca 20 metrů nahoru na vstupní plošinu. Ženy, a to ani samičky domácích zvířat, do kláštera nesmí. Mají se modlit pod skalou.

 

Do kláštera se všechno zboží, a dokonce i zvířata, tahají na laně za pomoci ruční síly mnichů. Zvířata jsou při vytahování tak v šoku, že ani nedutají. Nahoře při vstupu jsou tzv. strážci brány, ti rozhodují, co nebo kdo může vstoupit.

 

Výzdoba jednotlivých kostelíků v klášteře je nádherná. Najdete zde krásné fresky, které však velmi rychle mizí a za několik let nemusí být vidět vůbec.

 

Pohyb na náhorní plošině je možný jen za doprovodu mnicha a je placen. Místo vypadá opuštěně, a to mu dává děsivou atmosféru. V klášteře žije více než sto mnichů, ale ti jsou našim zrakům skryti. Debre Damo je známé pro své starověké iluminované rukopisy, které jsou jedny z nejstarších v zemi. Můžete zde spatřit i velkou bibli psanou ve starověkém náboženském jazyce Ge'ez na vytvrzené kozí kůži. Bible je stovky let stará, ale obrázky vypadají jasné, jako by byly namalovány teprve včera.

 

Kostel v klášteru Debre Damo je památkou na doby slávy Aksumské říše. Je malebný, obehnaný kamennou zídkou a výhledy z něho do malebné krajiny plné stolových hor vás ohromí. Podle legendy přišlo do této oblasti v 5. století 9 mnichů, kteří měli šířit křesťanství. Jeden z nich, Abune Aregawi, založil tento klášter, který byl významným náboženským centrem.

 

Kávový obřad je v Etiopii nedílnou součástí společenského a kulturního života. Provádí se v jakoukoliv denní dobu a může trvat i několik hodin, takže se stává skvělou příležitostí pro odpočinek v přátelské atmosféře. Celý obřad má vždy na starosti žena a ve zjednodušené verzi se nejprve na pánvi upraží zelená kávová zrna a poté se rozdrtí v hmoždíři. Rozdrcená káva se vloží do hliněné nádoby, konvičky, zalije se vodou a nechá se vždy projít dvakrát varem. Hotová káva se podává v menších šálcích...

 

Kosti mnichů bývají většinou volně uloženy v mnišských výklencích, vytesaných do skal. Tento výjev vás bude čekat kousek od místa sestupu, asi abyste vystřízlivěli a popřemýšleli nad vlastní smrtelností těsně před tím, než se zase na laně budete vracet zpět z útesu.

 

Výzdoba jeskynních klášterů vás doslova ohromí, jednotlivé obrázky na sebe navazují jako komiks. Nejčastějším motivem je boj svatého Jiří s drakem a archandělé.

Etiopská ortodoxní církev má různé odlišnosti od církve křesťanské tak, jak ji známe my. Mezi ně patří například odlišný kalendář (juliánský) nebo vysoký počet kněží. Od dalších východních církví se odlišuje svými starozákonními tradicemi (prvky judaismu) – obřízka, maso čistých a nečistých zvířat, sabat jako posvátný den (kromě neděle). Také má mnoho přísných půstů (postními dny jsou středa a pátek), specifické rituály a svátky.

 

Mniši jsou velmi milí, klášterem vás provedou s podrobným výkladem a autentičnost prožitku je podpořena i tím, že si mnohé věci můžete i osahat. Autor ing. Michal Franta absolvoval Ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně a dvouletý studijní program v oborech psychologie, sociologie, marketing, ekonomika na Univerzitě v Minnesotě v USA. Pracuje jako kouč a trenér v oblasti komunikace (www.vzdelavani-provas.cz). Cestování a fotografování se věnuje více než 15 let.

 

Doprava v severní části Etiopie je pro nás Evropany tvrdou zkouškou nervů. Silnice, většinou hliněné, slouží jako odpočívárna pro hospodářská zvířata a právě nehody s nimi jsou tu nejčastější. Vláda v této oblasti zavedla zákaz cestování v noci, aby nedocházelo k těmto střetům.


Obilí teftu je pro místní největším zdrojem potravy, ze kterého pak připravují místní kyselou placku injaru - tu si pak můžete vychutnat v místní restauraci buď s kousky masa, nebo vegetariánskou verzi, a vše zapít nejlepším etiopským pivem Svatý Jiří.


… a ne každý se dostane do nebe.