Brno, 7. července 2014 – Doposud byl model Hondy Civic prodáván pouze v krátké verzi hatchback, ovšem letos na jaře byla na český trh uvedena nová verze kombi s označením Tourer.

Nová Honda Civic Tourer se například chlubí kufrem větším, než má Škoda Octavia Combi. Je však pro vás na prvním místě pouze zavazadlový prostor? Pojďme se nyní podívat na to, jak vypadá Honda Civic Tourer s dieslovým agregátem jak v základní verzi, tak s příplatkovou výbavou. Ještě dodávám, že před samotným testem jsem měl možnost vyzkoušet i vůz s benzínovou 1,8 i-VTEC, a také krátkou verzi vozu.

Design

Karoserie vozu je velice povedená, uhlazená a aerodynamická. Přední masce dominuje mohutný znak Honda a moderní úzké světlomety včetně denního LED osvětlení, nárazník pak evokuje spoiler F1. Přes zkosené čelní sklo pak karoserie pozvolně přechází do zadní části. Na bocích na první pohled zaujmou úzce profilovaná okna, která přechází až na záď vozu, madla zadních dveří jsou ukryta v okenním prostoru. I zadní partie vozu má dynamický vzhled a dominují jí výrazné moderně tvarované světlomety.

Interiér

Při prvním nástupu do kabiny máte dojem, že neusedáte do osobního automobilu, ale do kokpitu letadla. Během několika chvil však zjistíte, že vše je umístěno na správném místě a uzpůsobeno pro pohodovou jízdu. Upřímně – nejsem příznivcem digitálních palubovek, které jsou umístěny ve střední části mezi řidičem a spolujezdcem. Ty mi připadají, že jsou více určené pro ostatní pasažéry, než pro řidiče. Civic ji však má umístěnou přímo před řidičem. Navíc palubovka ukazuje z budíků pouze celkovou rychlost a v její pravé části je chytře umístěn palubní počítač.

Mezi třemi kruhovými přístrojovými budíky naleznete vprostřed otáčkoměr, vlevo teplotu motoru a vpravo stav paliva v nádrži, přístrojová deska má výrazné modré podsvícení. Po bocích jsou místěna tlačítka ECON a v pravé části záslepka na tlačítko pro bezklíčové startování. Audiovýbava s ovládáním klimatizace je umístěna ve střední části palubovky, vše přehledné a jednoduché na ovládání. Řadící páka má malou výšku a krátkou řadící dráhu. Zapomenout nesmíme ani na kožený multifunkční volant, který má menší průměr, je dobře tvarovaný a obsahuje řadu ovládacích tlačítek. Celé palubovce pak dodávají eleganci chromové lemy. Kabina vozu je prostorná, o něco horší je to z místem u stropu, ovšem jen pro osoby, jejichž výška se blíží ke dvěma metrům.
Se zavazadlovým prostorem si lámat hlavu nemusíte. Objem 624 litru je velice slušný a tím se Civic řadí ve své kategorii na první příčky. Například Octavia Combi má kufr o 14 litrů menší.

Jízdní vlastnosti

Přes víkend jsem měl na test zapůjčen model s dieselovým motorem 1,6 i-DTEC. Ještě před testem tohoto vozu jsem měl možnost na jeden den otestovat i model s benzínovým motorem 1,8 i-VTEC. Honda Civic Tourer má v nabídce pouze tyto dva agregáty, ale věřte mi, že je těžké se rozhodovat i mezi těmito dvěma typy motorů. Každý agregát má své plusy a mínusy. Milovníci sportovnní jízdy pochopitelně zvolí benzínový typ, šetřivější řidiči oproti tomu sáhnou spíše po dieslu.

Nasedání do vozu je neobvyklé, protože japonské vozy jsou proslulé nízkým těžištěm. Stejně tomu tak i u tohoto modelu, sedačky jsou umístěny poměrně nízko. Prostor pro řidiče je velice slušný, nohy vás nikde netlačí a v pravé části je praktická výztuž na nohy. Nastavíte si manuálně sedadla do pohodlné polohy, zkontrolujete zrcátka, zapnete pásy a můžete vyrazit!

Start motoru se provádí klasickým klíčkem, za příplatek si můžete pořídit i bezklíčové startování. Dieselový motor je velice tichý a do kabiny je slyšet pouze jen minimálně. Testovací verze vozu byla pouze v základní výbavě, ale na běžnou pohodovou jízdu je i tato výbava slušná.

Ve výbavě nechyběla automatická klimatizace, palubní počítač, tempomat, vyhřívání sedadel, denní LED světlomety či funkce start-stop s tlačítkem na vypnutí. Uznávám, že to je na základní výbavu ve verzi comfort už slušné množství funkcí. Ovšem jakmile jednou vyzkoušíte vůz s rozšířenou výbavou, zjistíte, že další doplňkové funkce jsou tak návykové, že se bez nich těžko obejdete...

Schválně – kdo by nechtěl mít navíc ve výbavě upozornění na mrtvý úhel, čtení dopravních značek či varování před neúplným opuštěním jízdního pruhu? Právě za tyto užitečné doplňky a funkce si však připlatíte 22 500 korun ve formě bezpečnostního paketu s číslem 1.

Testovací vůz s plnou nádrží ukazoval dojezd 1 000 kilometrů, proto jsem se rozhodl pro delší testovací úsek, a to rovnou do Českého ráje. Volba trasy byla předem jasná a vedla zejména po dálnici. I přesto, že na řadě úseků je momentálně omezena rychlost, jde stále o nejrychlejší dopravní spojnici. S dálnicí si Civic poradil hravě, vůz reagoval bezchybně a vše fungovalo, jak mělo. Vůz z úspěchem zdolával i občasné nerovnosti, které jako řidič v kabině téměř neregistrujete, a můžete si naplno vychutnávat zážitek z jízdy, ať už se jedná o služební cestu nebo výlet s rodinou.

Stejně tak si nemusíte lámat hlavu s tím, kam uložit zavazadla. Kufr je jednak opravdu prostorný, a navíc vybaven vychytávkou, která jej rozděluje na dvě části. Přesněji řečeno, pod podlahou kufru se skrývá ještě rozměrná schránka o objemu 110 litrů. Jeho celkový objem je tak 624 litrů.
Co se týče spotřeby, přestože jsem nejel spořivou jízdou a vychutnával si naplno řadu silničních pasáží, ukazatel nakonec naměřil hodnotu 5 l/100 kilometrů. A to už je na takový vůz slušný výsledek!

Test vozu a foto: Karel Matoušek