Brno, 17. června 2022 - Masarykova univerzita bude aktivně pomáhat řešit celospolečenské výzvy. V programu EXCELES podpořeného z Národního plánu obnovy je zastoupena ve všech pěti projektech, přičemž z pozice koordinačního národního pracoviště povede právě Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Poučit se z bezprecedentní situace v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 a vytvořit nástroje reakce na podobné systémové hrozby do budoucna, a poskytnout pro veřejnou správu data, jak v krizových situací postupovat. Takový je základní cíl projektu SYRI alias Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Masarykova univerzita dosáhne na víc než pětinovou částku z pětimiliardové podpory programu EXCELES, přičemž víc než 560 milionů korun z tohoto objemu je určeno na vznik Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Prostředky z programu EXCELES podpoří také vznik Národního institutu virologie a bakteriologie, Národního ústavu pro výzkum rakoviny, Národního ústavu pro neurologický výzkum a Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. V každém z těchto nově vznikajících institutů má Masarykova univerzita, spolu s Univerzitou Karlovou jako jediná, svého řešitele, což ji staví do role, kdy bude mít na národní úrovni zásadní vliv a aktivní roli při hledání a vytváření řešení celospolečenských výzev.

„Pro Masarykovu univerzitu je to obrovská čest a potvrzení toho, že na naší půdě působí špičkoví vědci, jenž se podílejí na excelentních výzkumech, které mají využitelnost ve všech oblastech lidského života. Je to zároveň závazek a velká zodpovědnost podílet se na formování budoucnosti naší společnosti,“ hodnotí rektor Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. výsledky téměř dva roky trvajících úvah a jednání s potenciálními partnerskými špičkovými výzkumnými pracovišti jak z řad vysokých škol, tak ústavů Akademie věd ČR.

Největší pozornost z perspektivy Masarykovy univerzity poutá Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, zkráceně SYRI, jehož vědeckou ředitelkou je Klára Šeďová z Filozofické fakulty MU. V rámci něj dojde ke vzniku konsorcia Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, jejichž propojení umožní výzkumnou činnost, která bude mít jednak excelentní vědeckou úroveň a také povede k vytváření poznatků prakticky využitelných v oblasti fungování veřejné správy a její komunikace s veřejností, zejména v otázkách zdraví a zdravotní péče, ale také např. vzdělání, ekonomiky či legislativy.

„Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní reakce ze strany veřejných politik. Ke zvládání nestačí medicínský výzkum. Je třeba, aby se zapojili sociální vědci a přispěli svou expertízou např. při rozhodování, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol či jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby. SYRI tvoří devět vzájemně provázaných vědních okruhů, z nichž tři budou přímo řídit výzkumníci z Masarykovy univerzity a v dalších budou zastoupeni,“ přibližuje prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.

Zdroj: MUNI