Brno, 19. října 2026 - Vědci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se zaměřili na to, jak souvisí pití alkoholu mladistvých s jejich rodinným zázemím a městským prostředím. Skupina, zabývající se epidemiologickým výzkumem, využila data z kohorty lidí narozených v Brně.

Česká republika v Evropě dlouhodobě patří k zemím s nejvyšší konzumací alkoholu mezi dospívajícími. Pití u teenagerů je do značné míry společensky tolerované, prevence se ale stále zaměřuje hlavně na sociálně znevýhodněné skupiny a lokality. Výsledky nového výzkumu vědců z RECETOXu ale ukazují, že toto riziko se týká spíše dobře situovaných rodin, jejichž děti přebírají postoje k alkoholu od rodičů.

Autoři využili data z populační studie ELSPAC, která sledovala lidi narozené v Brně a ve Znojmě od těhotenství matky až po dospělost. Ukázalo se, že v rodinách s lepším socioekonomickým zázemím pili častěji jak rodiče, tak i jejich děti. Tyto rodiny zároveň většinou nežily v zanedbaných čtvrtích, ve kterých podle studie naopak dospívající pili méně.

„Naše výsledky jdou do určité míry proti rozšířené představě, že problémové čtvrti vedou k rizikovějšímu chování, alespoň co se užívání alkoholu týče. Dospívající žijící ve čtvrtích, které jejich matky vnímaly jako zanedbané, hlučné nebo zatížené vandalismem, pili alkohol o něco méně než jejich vrstevníci z upravenějších lokalit,” říká hlavní autor studie Albert Kšiňan.

Možným vysvětlením je, že v problematicky vnímaných čtvrtích je méně příležitostí ke společenským událostem, kde se alkohol běžně pije. Matky dospívajících, žijících v takových čtvrtích, ale také měly lepší přehled o tom, kde se jejich děti pohybují.

Nejsilnějším faktorem každopádně zůstávají vrstevníci. Kdo měl kamarády, kteří se často opíjeli, pil výrazně více.

„Míru pití alkoholu jsme nezjišťovali jen od samotných dospívajících. Využili jsme i výpovědí jejich matek a pediatrů a dostali jsme tak spolehlivější obraz, než kdybychom vycházeli z jediného zdroje,” doplňuje Kšiňan.

Hlavní výhodu studie představovala pro výzkumníky unikátní data, s nimiž pracovali. Studie ELSPAC sleduje děti narozené v Brně a Znojmě na počátku 90. let od těhotenství jejich matek až do dospělosti. Pro tuto analýzu tak vědci využili údaje o více než 1500 dospívajících ve věku 15 let žijících v Brně.

Sledovat zároveň socioekonomické zázemí rodiny, charakter čtvrti, pití rodičů i vliv kamarádů umožnily pokročilé statistické metody, díky nimž dokázal výzkumný tým rozlišit, které faktory s pitím dospívajících souvisely a jakými cestami mohou působit.

„Naše studie ukázala, že pro prevenci pití alkoholu u dospívajících bychom se neměli soustředit pouze na znevýhodněné rodiny a tzv. ‚problémové‘ čtvrti. Stejně důležité je, jaký příklad dětem dávají rodiče a jak velký přehled mají o tom, s kým a kde děti tráví čas, a to bez ohledu na to, kde rodina žije,“ uzavírá Albert Kšiňan.

Zdroj: MUNI, foto vytvořeno pomocí AI