Oživit zanedbanou oblast města Brna, otevřít ji a zatraktivnit pro širokou veřejnost, podpořit začínající podnikatele v kreativních průmyslech, nabídnout prostory pro začínající umělce a absolventy uměleckých škol, přilákat do města nový druh investorů napojený na kreativní průmysly, zamezit odlivu talentovaných lidí z Brna. To vše má v plánu projekt Kreativního centra Brno.
Jedná se o revitalizaci brownfieldu na centrum pro podporu kreativního průmyslu, volného umění a kulturně-vzdělávacích aktivit pro širokou veřejnost. Jako nejvhodnější lokalita byla vytipována Bratislavská 68 – objekt bývalé káznice mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská. Jde o brownfield v majetku města, jenž se navíc nachází v problémové zóně, která je definovaná v integrovaném plánu rozvoje města. Projekt by tak mohl být spolufinancován z Evropských fondů.
V Kreativním centru Brno může vzniknout například inkubátor pro začínající podnikatele v kreativních průmyslových odvětvích (např. architektura, design, oděvní návrhářství), centrum pro podporu volného umění (např. fotografie, malba, sochařství, hudba, tanec), společné prostory pro širokou veřejnost (např. vzdělávací programy, festivaly, workshopy, galerie, klub, kavárna, restaurace, prostory pro tvorbu v exteriéru).

Do svého nového domova na Brněnské přehradě přicestoval ve čtvrtek 29. dubna nový parník Lipsko. Dorazil sem po čtyřech dnech cesty z loděnice ve východních Čechách. Nástupce vysloužilého Pionýra, který vozil pasažéry dlouhých šedesát let, začne brázdit hladinu přehrady v sobotu 8. května. V tento den bude po roční odmlce opět zahájena plavební sezona. Parník Lipsko, pojmenovaný na počest německému partnerskému městu, bude „pokřtěn“ a poté vyrazí spolu s ostatními loděmi přehradní flotily na svou premiérovou plavbu. Slavnostní defilé všech lodí a jejich první plavba bude pro veřejnost bezplatná. Poté už lodě poplují podle platného ceníku a jízdního řádu, které lze nalézt na www.dpmb.cz.

Od června letošního roku bude v provozu nová brněnská myčka kolejových vozidel. Je 205 metrů dlouhá, 9,5 metru široká a bude schopna očistit 200 vozů za 24 hodin. Myčka je součástí stavby první etapy odstavného nádraží, které je samostatným celkem budovaným v rámci přestavby brněnského železničního uzlu. Odstavné nádraží bude sloužit pro komplexní provozní ošetření a odstavování vlakových souprav, elektrických jednotek i samostatných lokomotiv. Součástí stavby odstavného nádraží je také silniční podjezd Sokolova–Bohunická pod železničními tratěmi z Brna na Břeclav a na Střelice, který byl otevřen loni v říjnu.

Kromě středy a neděle létají spoje na lince Brno–Moskva a Moskva Brno od 23. dubna také v pátek. Letecká společnost Atlant-Soyuz totiž navýšila počet spojení na lince Moskva – Brno a zpět na tři v týdnu. Nový let je reakcí na rostoucí poptávku v obchodních kontaktech mezi Moskvou a Českou republikou.
Pravidelná letecká linka Moskva–Brno byla zahájena v červenci roku 2007. Do konce tohoto roku linku využilo pět tisíc cestujících. V následujících letech se využití spoje výrazně zlepšilo. Do provozu byly postupně nasazeny ke stávajícímu typu Boeing 737-300 i kapacitnější letouny Boeing 737-800. V roce 2008 linkou letělo 20 500 cestujících, v roce 2009 to bylo o dalších tisíc lidí víc.
Lety z Brna-Tuřan směřují na moskevské mezinárodní letiště Vnukovo, které má ze všech moskevských letišť nejvýhodnější polohu a dopravní spojení do centra města. Letiště se nachází 14 kilometrů od nejbližší stanice metra a 28 kilometrů od centra Moskvy. Vnukovo nabízí řadu možností pozemního spojení s městem, cestující mohou využít taxislužbu i spoje městské hromadné autobusové dopravy. Navíc Vnukovo disponuje komfortním vysokorychlostním spojením po železnici – doba jízdy vlaku od terminálu na Kyjevské nádraží je 35 minut.
Více na www.atlant-soyuz.ru.

Ve středu 31. března převzala Mendlova univerzita v Brně za účasti primátora města Brna Romana Onderky, hejtmana kraje Michala Haška a rektora Mendlovy univerzity Jaroslava Hluška do svého vlastnictví budovy Spořitelní akademie (SPAK) na třídě Generála Píky v Brně. Historický areál univerzity je propojen lávkou přes Drobného ulici s Botanickou zahradou a arboretem, v jehož těsné blízkosti se budovy SPAK nacházejí. Univerzita získala nové výukové, ubytovací a stravovací prostory pro své studenty, provázané ze stávajícím areálem. „Univerzita se dále rozvíjí a stávající prostory již nedostačují kapacitně. Po sedmi letech, kdy byl dostaven pavilon Q, univerzita rozšíří své prostory, ve kterých bude sídlit zejména její nejmladší Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, která byla založena v roce 2008,“ řekl rektor Jaroslav Hlušek.
„V Brně studuje na šesti veřejných vysokých školách přes osmdesát tisíc vysokoškoláků, kteří jsou v dnešní době již nepostradatelnou součástí života a chodu města. Předáním symbolického klíče mezi zástupci České spořitelny a Mendelovy univerzity v Brně se položí pomyslně základní kámen pro vznik a vybudování třetího univerzitního kampusu v Brně a to po Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém. Tento kampus vytvoří spolu s ostatními dvěma základní páteř univerzitního vzdělání v Brně, které patří bezpochyby k nejlepšímu v České republice,“ dodal primátor města Brna Roman Onderka.

Přes šedesát tisíc přihlášek podali uchazeči o studium v bakalářských a nenavazujících magisterských programech na Masarykově univerzitě. Počet zaplacených a podaných přihlášek pro tento typ studia je o dva tisíce vyšší než loni a překonal tak všechny dosavadní rekordy, a to i přes dlouhodobý pokles populační křivky. Masarykova univerzita tím opět potvrdila, že je vysoce žádanou univerzitou, uznávanou v celém středoevropském prostoru. „Pozitivní je zejména to, že roste zájem i o přírodovědné obory a studijní programy nabízené naší nejmladší fakultou sportovních studií,“ řekla prorektorka Ivana Černá, která má na starosti organizaci přijímacího řízení.
Největší zájem projevili uchazeči tradičně o filozofickou fakultu (11 781 přihlášek), kterou následovala fakulta sociálních studií (10 075 přihlášek) a ekonomicko-správní fakulta (7706 přihlášek). Největší meziroční nárůst v počtu přihlášek však zaznamenali na přírodovědecké fakultě, kam letos uchazeči zaslali 4869 přihlášek, což je o zhruba 800 více než loni, a na fakultě sportovních studií, kde registrují 2534 přihlášek, což je také přibližně o 800 více. Zvýšil se i počet přihlášek, které podali uchazeči ze Slovenské republiky, přišlo jich přes osm tisíc.
Celkový počet přihlášek podaných na Masarykovu univerzitu není konečný. Až do konce dubna se mohou zájemci hlásit do nově akreditovaného bakalářského studijního oboru Francouzský jazyk pro hospodářskou a administrativní činnost, který vznikl ve spolupráci pedagogické a ekonomicko-správní fakulty. Otevřeno je stále přijímací řízení do navazujících magisterských a doktorských programů.
S přípravou na přijímací zkoušky pomůže uchazečům nový e-learningový kurz, který univerzita zpřístupnila na webové adrese http:/ / www.muni.cz/ tsp. Pomocí něj si mohou zájemci zdarma projít na internetu všechny typy otázek Testu studijních předpokladů, jehož úspěšné zvládnutí je podmínkou pro přijetí na většinu fakult Masarykovy univerzity.

Ve Spielberk Office Centre byla otevřena restaurace zdravého životního stylu Rebio. Jde o již třetí pobočku této restaurace v Brně, další dvě se nacházejí v centru města. Kuchyně restaurací Rebio nabízejí lehké zeleninové pokrmy plné vitamínů, minerálů, antioxidantů, stopových prvků a dalších důležitých živin nezbytných pro lidský organismus. V březnu loňského roku získaly restaurace Rebio jako jediné v ČR certifikát, díky kterému mohou používat ochranné známky a loga Bio. Základem každého jídla v Rebiu je čerstvá zelenina, ovoce a bio suroviny. V nabídce je velký výběr vegetariánských specialit, originální dezerty či Bio káva. Restaurace nakupuje čerstvé suroviny od ekofarmářů. Nabídka jídel je velmi pestrá a obměňuje se každý den. V restauraci Rebio jsou připravena jídla také pro diabetiky, celiaky s bezlepkovou dietou a léčivá jídla pro zákazníky se zvláštním dietním režimem.

Ve čtvrtek 25. března byl slavnostně proražen tubus Královopolského tunelu, který je součásti brněnského velkého městského okruhu (VMO). Projekt s oficiálním názvem „Silnice I/42, VMO, Dobrovského B“ po svém dokončení podstatně sníží hustotu dopravy ve vnitřním Brně. Stavba je součástí velkého městského okruhu (VMO) a je umístěna na území městských částí Královo Pole a Žabovřesky. Hlavní část stavby tvoří dva tubusy ražených tunelů. Tunel I je dlouhý 1237 metrů, tunel II má délku 1258 metrů. Mimo vlastních tunelů je součástí stavby dalších 450 stavebních objektů a provozních souborů. Hustá povrchová zástavba se souvisejícími inženýrskými sítěmi a dopravními komunikacemi na povrchu a zároveň specifické geologické podmínky brněnských neogenních jílů řadí stavbu tunelů a souvisejících objektů VMO Dobrovského ke zcela unikátním inženýrským stavbám v České republice. Nadloží tunelu se pohybuje v rozmezí od pouhých šesti metrů u provizorních portálů po maximální hodnotu 21 metrů.
Hlavním investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Financování stavby je zajištěno ze Státního fondu dopravní infrastruktury. V rámci sdružených prostředků přispívá na výstavbu také statutární město Brno. Celková cena se bude pohybovat kolem šesti a půl miliardy korun. Zprůjezdnění silnice č. I/42 VMO je plánováno na rok 2011, kompletní dokončení díla na květen roku 2014.

Brno se Zadarem spojí od června pravidelná letecká linka, která bude dvakrát týdně obstarávat spojení mezi hlavními městy spolupracujících regionů – Jihomoravského kraje a Zadarské župy. Dvě letadla, která společnost Job Air pro tuto linku připravuje, překonají vzdálenost mezi jihomoravskou metropolí a jaderským pobřežím zhruba za půldruhé hodiny a střední cena zpáteční letenky se bude pohybovat na úrovni pěti tisíc korun. Navázání leteckého spojení je dalším významným krokem k rozvoji spolupráce mezi regiony, která se rozvíjí od roku 2006. Jde o kontakty v oblasti podpory malého a středního podnikání, kultury, sportu a turistického ruchu.

Brněnská přehrada je od pátku 26. března napuštěná na letní hladinu, na kótu 229,08 metru nad mořem. Loni lodě na Brněnskou přehradu nevyjely, protože hladina přehrady klesla kvůli čištění. Letošní sezona odstartuje 8. května. Na hladinu přehrady vyrazí i nová loď jménem Lipsko, která nahradí Pionýra. Příští dva roky se vyřadí další lodě, které budou nahrazeny novými. Zbude loď Brno, která prošla rozsáhlou rekonstrukcí.