Historie
29. 6. 2005 byla v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla otevřena výstava „Klenotnice katedrály“, která zde našla své trvalé umístění. Tato stálá expozice prezentuje osm desítek restaurovaných bohoslužebných předmětů a je umístěna vpravo nad kněžištěm. Monstrance, kalichy, konvičky, schránky na posvátné oleje, relikviáře a další většinou pozlacené artefakty doplňuje soubor liturgických oděvů – ornátů, pluviálů i několika bohatě vyšívaných biskupských střevíců a rukavic. Všechny exponáty pocházejí z dosud nepřístupných církevních sbírek.
www.encyklopedie.brna.cz
28. 6. 2007 byl zahájen provoz mimoúrovňové křižovatky Hlinky v Brně. Hlavním objektem celé stavby je přemostění ulic Bauerova–Žabovřeská a vytvoření mimoúrovňové křižovatky s ulicemi Hlinky a Pisárecká. Před spuštěním provozu si křižovatku Brňané mohli prohlédnout během dne otevřených dveří, který připravily Skanska DS a OHL ŽS na sobotu 23. června 2007.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
Aktuální soutěže
Město Brno zahájilo práce na odstranění havarijního stavu zřícené části zdi západní kurtiny přiléhající k objektu severozápadního bastionu hradu Špilberku, ke které došlo 16. června. Zastupitelstvo města Brna schválilo rozpočtové opatření ve výši 15,6 milionů korun, kterým bude havarijní stav napraven. Havárie hradby západní kurtiny se bude odstraňovat postupně ve dvou etapách. V rámci první etapy bylo bezprostředně po havárii provedeno zabezpečení prostoru proti vniknutí nepovolaných osob. Následně bude dle návrhu statika odstraněna část hradebního zdiva hrozící dalším zřícením a část násypu kurtiny, která by se mohla sesunout. Zbývající část hradby západní kurtiny bude provizorně zabezpečena výdřevou a v patě hradební zdi budou provedeny odvodňovací vrty.
V rámci druhé etapy musí být jako podklad pro realizaci vlastních stavebních prací souvisejících s obnovou zřícené části hradby vypracována projektová dokumentace. Před zahájením projekčních prací bude nezbytné zajistit geologický a stavebně historický průzkum a částečně i archeologický průzkum zájmového prostoru. Po schválení technického řešení obnovy hradby příslušnými orgány památkové péče bude přistoupeno k realizaci stavebních prací. Hradební zeď bude obnovena do podoby před havárií. Při provádění stavebních prací budou používány v maximální možné míře tradiční stavební technologie tak, aby celá konstrukce (včetně skrytých částí) splňovala kritéria pro rekonstrukce památkově chráněných objektů a konstrukčně respektovala doložený způsob budování hradebního systému na hradě Špilberk.
V rámci druhé etapy musí být jako podklad pro realizaci vlastních stavebních prací souvisejících s obnovou zřícené části hradby vypracována projektová dokumentace. Před zahájením projekčních prací bude nezbytné zajistit geologický a stavebně historický průzkum a částečně i archeologický průzkum zájmového prostoru. Po schválení technického řešení obnovy hradby příslušnými orgány památkové péče bude přistoupeno k realizaci stavebních prací. Hradební zeď bude obnovena do podoby před havárií. Při provádění stavebních prací budou používány v maximální možné míře tradiční stavební technologie tak, aby celá konstrukce (včetně skrytých částí) splňovala kritéria pro rekonstrukce památkově chráněných objektů a konstrukčně respektovala doložený způsob budování hradebního systému na hradě Špilberk.
21. 6. 1900 byl zahájen provoz elektrické pouliční dráhy v Brně (Královo Pole – Pisárky).
O výstavbě pouliční elektrické dráhy bylo rozhodnuto 1. prosince 1898, kdy obecní rada uzavřela smlouvu se společností „Oesterreichische Union elektrizitäs Gesellschaft“ o zřízení pouliční dráhy s elektrickým pohonem. Elektrickou pouliční dráhu provozovala společnost Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen. Do konce roku 1903 bylo v provozu pět linek se značením barevnými terčíky (bílá, zelená, červená, žlutá a modrá), které byly umístěny na střeše motorových vozů (k očíslování linek došlo až v roce 1913). Vozový park čítal 41 motorových a 12 vlečných vozů.
www.encyklopedie.brna.cz
O výstavbě pouliční elektrické dráhy bylo rozhodnuto 1. prosince 1898, kdy obecní rada uzavřela smlouvu se společností „Oesterreichische Union elektrizitäs Gesellschaft“ o zřízení pouliční dráhy s elektrickým pohonem. Elektrickou pouliční dráhu provozovala společnost Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen. Do konce roku 1903 bylo v provozu pět linek se značením barevnými terčíky (bílá, zelená, červená, žlutá a modrá), které byly umístěny na střeše motorových vozů (k očíslování linek došlo až v roce 1913). Vozový park čítal 41 motorových a 12 vlečných vozů.
www.encyklopedie.brna.cz
Kalendář akcí - nejbližší akce
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
Nejbližší akce
29.11.
Koncert Společná věc..
21. 6. 1928 proběhla ustavující schůze spolku Dům útěchy v Brně. Iniciátory spolku usilujícího o zřízení ústavu pro pacienty postižené onkologickými onemocněními byli Jaroslav Bakeš, tehdejší primář chirurgického oddělení zemské nemocnice na Žlutém kopci, a jeho matka Lucie Bakešová, jimž se podařilo získat podporu morální i finanční od řady významných osobností včetně T. G. Masaryka.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
15. 6. 1902 uspořádal nejstarší český sportovní klub v Brně na cyklistické dráze závody, na nichž se soutěžilo v různých sportovních disciplinách. Cyklisté jeli tratě dlouhé 1200, 2000 a 10 000 m, lehcí atleti závodili v chůzi na 5 km, v běhu na 400 m a hodu oštěpem, těžcí atleti ve vzpírání a v zápase řeckořímském.
http://www.encyklopedie.brna.cz
http://www.encyklopedie.brna.cz
14. 6. 1996 předal Jean-Marie Lehn, profesor Univerzity L. Pasteura ve Štrasburku a Collége de France v Paříži, nositel Nobelovy ceny za chemii, Mgr. Radku Markovi z katedry organické chemie PřF MU „Cenu za chemii“.
Organický chemik Jean-Marie Lehn obdržel v roce 1987 spolu s D. J. Cramem a CH. J. Pedersenem Nobelovu cenu za chemii za objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul. Pod záštitou prof. Lehna uděluje od roku 1994 francouzská chemická a farmaceutická společnost Rhone-Poulenc-Rhodia a velvyslanectví Francouzské republiky „Cenu za chemii“ nejlepším studentům doktorského studia v České republice.
http://www.encyklopedie.brna.cz
Organický chemik Jean-Marie Lehn obdržel v roce 1987 spolu s D. J. Cramem a CH. J. Pedersenem Nobelovu cenu za chemii za objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul. Pod záštitou prof. Lehna uděluje od roku 1994 francouzská chemická a farmaceutická společnost Rhone-Poulenc-Rhodia a velvyslanectví Francouzské republiky „Cenu za chemii“ nejlepším studentům doktorského studia v České republice.
http://www.encyklopedie.brna.cz
9. 6. 1928 za účasti prezidenta republiky T. G. Masaryka, čelných představitelů veřejného života a akademických funkcionářů vysokých škol, proběhlo slavnostní kladení základního kamene k budově Právnické fakulty MU – první z plánovaných staveb, jež měly vyrůst na Akademickém náměstí. Kolem základního kamene, do něhož byla vložena pamětní listina, kterou podepsal i T. G. Masaryk, bylo rozloženo jedenáct menších kamenů, které věnovala rodiště či působiště osobností, které se nejvíc zasloužily o kulturu českého národa na Moravě a ve Slezsku.
Vlastní výstavba budovy podle projektů pražského architekta Aloise Dryáka byla zahájena v zimních měsících 1928 až 1929, dokončena byla v roce 1932. Další z plánovaných staveb (Filozofická fakulta, rektorát MU, Univerzitní knihovna) se již nepodařilo realizovat.
Osudy budovy byly pohnuté, za války, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny, v ní sídlilo gestapo. Po zrušení Právnické fakulty MU v roce 1950 připadla budova vysokému vojenskému školství, teprve v roce 1990 byla fakultě vrácena.
www.encyklopedie.brna.cz
Vlastní výstavba budovy podle projektů pražského architekta Aloise Dryáka byla zahájena v zimních měsících 1928 až 1929, dokončena byla v roce 1932. Další z plánovaných staveb (Filozofická fakulta, rektorát MU, Univerzitní knihovna) se již nepodařilo realizovat.
Osudy budovy byly pohnuté, za války, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny, v ní sídlilo gestapo. Po zrušení Právnické fakulty MU v roce 1950 připadla budova vysokému vojenskému školství, teprve v roce 1990 byla fakultě vrácena.
www.encyklopedie.brna.cz
1. 6. 1919 vznikl v Brně Český sbor dobrovolných hasičů z podnětu Vladimíra Daňka, nadporučíka československé armády a tajemníka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zřizující výbor se poprvé sešel 9. 2. 1919, ustavující schůze sboru se konala 1. 6. 1919 za hojné účasti zástupců Moravské zemské jednoty hasičské, okolních žup, sborů a dalších. Prvním starostou byl zvolen Václav Šedý, náčelníkem Vladimír Daněk, jednatelem Jaroslav Šebesta. Po projevech a volbě výboru složili všichni členové slib do rukou Karla Vozába z Moravské zemské jednoty hasičské.
Sbor mohl zahájit vlastní hasičskou činnost až po 15. květnu 1922, kdy získal kromě výzbroje a stejnokrojů především automobilovou stříkačku (do té doby docházeli dobrovolní hasiči k požárům pěšky a pomáhali městským hasičům z povolání). Na začátku čítal sbor 53 činných a 9 přispívajících členů. Prozatímním sídlem byl Besední dům a tělocvična na Cejlu. Sbor se stal spoluzakladatelem Československého červeného kříže v Brně – členové drželi služby na nádraží, kudy denně projížděly lazaretní vlaky se zraněnými vojáky, zajatci a legionáři.
www.encyklopedie.brna.cz
Sbor mohl zahájit vlastní hasičskou činnost až po 15. květnu 1922, kdy získal kromě výzbroje a stejnokrojů především automobilovou stříkačku (do té doby docházeli dobrovolní hasiči k požárům pěšky a pomáhali městským hasičům z povolání). Na začátku čítal sbor 53 činných a 9 přispívajících členů. Prozatímním sídlem byl Besední dům a tělocvična na Cejlu. Sbor se stal spoluzakladatelem Československého červeného kříže v Brně – členové drželi služby na nádraží, kudy denně projížděly lazaretní vlaky se zraněnými vojáky, zajatci a legionáři.
www.encyklopedie.brna.cz
1. 6. 1902 obsadil brněnský atlet Gustav Frištenský (ČAC Hellas) na mezinárodních závodech ČAAU v Praze na hřišti SK Slavie v hodu diskem druhé místo výkonem 33,45 metru za vítězným domácím diskařem Šusterou (35,05 metrů). Gustav Frištenský byl nejen nejlepším brněnským těžkým atletem a vůbec prvním sportovcem mezinárodní úrovně, ale také prvním úspěšným lehkým atletem.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
Muzea, galerie, divadla
Strana 25 z 34